Družina RS Tučňáci Jičín


Tábor Netolice 2004

Obrázek ke článku Tábor Netolice 2004
3.8.2004 v 18:53 vložil ČIKO

Dny mezi 17. a 31. červencem jsme strávili na táboře, tentokrát na našem domovském tábořišti v Netolicích. Účast Tučňáků byla z různých (zdravotně-zahraničních) důvodů celkem slabá, první týden jsme na táboře se skauty, skautkami a rangers byli jen dva - Mrňous a Čiko, na druhý táborový týden přijel Bobo zotavující se z operace kolene a o víkendu se za námi přijeli podívat také Góťa, Fanda, Kutil a Candátek.

Opět jsme zachovali rozdělení povinností, které se nám již na několika táborech osvědčilo, takže Smíšek (vůdkyně skautek) měla na starosti zázemí tábora a my, Tučňáci, za vydatné pomoci Woodyho, jsme se starali o program.

A jak tábor proběhnul? Pouze v kostce, nikdo jistě nemá náladu na čtení rozvleklých textů a já nemám čas na jejich psaní:

Tábor začal v sobotu příjezdem většiny účastníků, i když někteří byli na tábořišti už od pátku a jiní zas dorazili až v neděli. Jakmile jsme byli v plném počtu, mohli jsme začít s celotáborovou hrou Indiana Jones a Oko Caracolu. V neděli večer jsme hrající táborníky rozdělili do tří týmů, z nichž každý představoval vědeckou výpravu vyslanou z věhlasné univerzity. Jména univerzit si družstva zvolila sama, takže proti sobě stály expedice z Harvardu, Sorbony a z Brna. V noci jsme začali úvodní etapou, která byla pro hráče vlastně jenom divadlem. Ale dost detailních popisů celotáborové hry, rozhodl jsem se jí totiž věnovat samostatný článek.

Slavnostní zahajovací oheň jsme připravili a zapálili v pondělí. Ve vedrech prvního táborového týdne jsme se kvůli kritické kvalitě vody v místním rybníku Brixák byli koupat jen dvakrát - jednou v blízkém Rakově a jednou na celodenní výpravě v Sobotce. Kromě toho se od svého mexického hostitele Pabla Valdéze univerzitní týmy dozvěděli, že Indiana Jones je ztracen kdesi v yucatánské džungli a v rámci celotáborové hry půjdou po jeho stopách. Etapové hry byly zaměřeny buď na získání kamenů - klíčů, které byly potřeba k získání Oka Caracolu nebo na vydělávání Mexických Pesos, které účastníci výprav potřebovali na nákup vybavení. Velmi oblíbeným se stalo casino, kde skupiny více-méně úspěšně využili možnosti rozmnožit svou hromádku táborových Pesos.

Oblíbenost casina nás inspirovala k tomu, že jsme ho otevřeli i v páteční večer pro návštěvy z řad "členů a přátel střediska Brána" (návštěvy "typu Miki"). Aby měli možnost získat potřebné herní peníze, připravili jsme pro ně kromě chutného ražniči také pár her oceněných Pesos. K tomu jsme využili i první jamku našeho táborového golfového hřiště (Tříjamkový Golf Resort NETOLICe).

Nedělní návštěvy rodičů, kteří si rádi brali své ratolesti s sebou mimo tábor, jsme konečně využili k odpočinku a já také k výrobě akční lanové houpačky, na které jsem si nejprve odřel záda a vyrazil dech a po vychytání všech chyb se stala oblíbenou zábavou táborníků. Další atrakcí, pro pánskou část osazenstva, se stala indiánská sauna, vyhřívaná rozpálenými kameny. Bohužel jsme neměli k dispozici nádrž na schlazení v ledové vodě a tak jsme nechtěně připravili i atrakci pro rangers, když jsme nazí ze sauny přebíhali pod ledovou táborovou sprchu.

V druhém táborovém týdnu byly výraznými okamžiky celotáborové hry taneční zábava (nebo diskotéka, chcete-li) spojená s mexickým karnevalem, azimutový běh (který někteří "závodníci" nazvali výletem) a lov na divou zvěř, který si vyžádal újmy na zdravý jak mezi zvěří tak i mezi lovci.

Naším táborem se také prohnalo tornádo. Nebo spíš minitornádo:-) Úplné bezvětří bylo náhle přerušeno prudkým větrem, který bral vše lehké, co nebylo ve stanech a nebo připevněno k zemi. Přímo prostředkem táborového náměstíčka se prohnal větrný vír, jež zvedal listí do výšky dobrých šesti metrů.

Jinak celý druhý týden tábora byl ve znamení Bobových neuvěřitelných kejklů.

A to už se v mém vyprávění tábor chýlí ke konci, přes vyvrcholení celotáborové hry (při kterém se dvě ze tří výprav ztratili v džungli, více se tomu budeme věnovat v slíbeném zvláštním článku) se dostáváme k slavnostnímu závěrečnému ohni, kde proběhly dva skautské sliby a udělování splněných odborek a Třech orlích per.

A v sobotu jsme se vydali zpět do svých domovů, do civilizace.

Tábor se vydařil. Počasí nám po celých čtrnáct dní přálo, děti byly hodné a táborová zranění nebyla nikterak vážná. Bohužel i těch pár vyvrtnutých kotníků stačilo k tomu, aby doplnily zranění, která si Stolička, Woody a Bobo přivezli na tábor již s sebou (natažené vazy na koleni, zlomenou ruku a operované koleno) a daly tak základ neoficiálnímu názvu tábora "Tábor lemer". HOWGH!


Zobrazeno 4731x | Reaguj na tento článek ve foRU! | Zpět na seznam článků



Tučňáci:
[eSchůzka]