Silvestr 2006 v Praze
11.1.2007 v 14:59 vložil ČIKO
Protože pomalu expandujeme do celého světa (Bobo je stále na studiích v Turecku, Íí vyrazil cestovat do jihovýchodní Asie), společně nás letos slavilo Silvestr a příchod Nového roku méně než obvykle. Ale o to víc lidí bylo okolo. Vydali jsme se totiž do Prahy (v sestavě Štaflík, Góťa, Mrňous a Čiko).
Oslavu jsme začali u Čika v bytě ve Vysočanech, kde jsme mimo jiné proháněli autíčka po autodráze:) Kolem desáté hodiny večerní jsme se vydali na metro a jeli do centra Prahy. Jakmile jsme vyšli z podchodu ven, bylo jasné, že to nebude žádná klidná procházka. Půlnoc byla ještě daleko a přesto už ulice duněly výbuchy petard a rachejtlí. Zamířili jsme proto do restaurace V cípu, kde pracuje Terka a k velké radosti jsme ji tam našli i s Mankou. Chvíli jsme poseděli a pak se vydali na cestu historickou Prahou. Prošli jsme kolem Stavovského divadla na Staroměstské náměstí. Uličky i náměstí praskaly ve švech. Raději jsme se do davu na Staroměstském náměstí moc nemíchali a pokračovali směrem ke Karlovu mostu, Karlovou ulicí a zastavili jsme se na Křížovnickém náměstí u Karlova mostu. Štaflík sice začala bláznit, že tam nechce zůstat, protože poblíž se odehrávalo cosi, co vypadalo jako likvidace neprodané pyrotechniky z vietnamského stánku, ale přelom roku s výhledem na Pražský hrad se nám zdál jako dobrý nápad. Od ohniska výbuchů (snad každá pátá rachejtle vybuchla asijským odpalovačům už na zemi, bez toho, aby se vznesla k nebesům) nás ostatně milosrdně chránila socha otce vlasti Karla IV.
O půlnoci se jako malá nevýhoda ukázalo to, že na náměstíčku nebyly žádné velké hodiny, takže si zlom roku oslavil v průběhu několika minut každý kdy chtěl. Bujaré veselí propuklo, sekt začal vystřikovat z lahví (například na záda dalších lidí, jak se stalo kousek od nás), ohňostroje ještě přidaly na síle a všichni měli radost:-) My jsme na dálku pozdravili Boba jeho pokřikem (nelze zapsat, musí se slyšet).
Po půlnoci jsme se vydali zpět ke Staroměstskému náměstí, přes Můstek (kde jsme se brodili v rozbitém skle) na Národní třídu a po občerstvení v kiosku nás novoroční noční metro odvezlo zpět do Vysočan, kde jsme si ještě před spaním chvíli povídali a potom poprvé v roce 2007 usnuli. Teda Mrňous poprvé usnul už v metru...
Nebýt toho, že musel být člověk pořád na pozoru před splašenou pyrotechnikou, byla to celkem dobrá oslava. Ale řekl bych, že není nad pohodový Silvestr někde dál od civilizace.
